17.02.2020

Gigant z Vítkovic se podě...!

V neděli bylo na programu 16. kolo Moravskoslezské ligy starších žáků, které jsme odehráli ve Stonavě, kde na nás čekali dva zcela rozdílní soupeři. Na úvod nás čekal tým ze Slezské části (Bílovec), kterému patří poslední příčka. V druhém utkání hráči z Vítkovic, kteří se naopak nachází na první příčce soutěže.

1. SFK Havířov – FBC Spartak Bílovec 15:1 (3:0, 5:0, 7:1)

Bílovec se před 16. kolem nacházel na posledním místě soutěže a chtěl se pokusit o překvapení, které by bylo na úkor našich hráčů, což se od začátku utkání nedařilo. Kontrola míčků byla jednoznačně na straně domácího celku. U hostů nebylo k vidění delší časové zastoupení na míčku. Hráči diktovali tempo hry, snažili se kombinacemi získat prostor, ze kterého by bylo možné zakončit, což zpočátku bylo velice obtížné, jelikož Bílovec se pohyboval v defenzivním postavení kolem velkého brankoviště a prostoru pro kombinace na středu hřiště bylo velice málo. Bílovec urputně bránil a naši borci dané území doslova obléhali. I přes vypracování „volného“ prostoru chyběla mnohdy střelba, která se nabízela, a proto na světlené tabuli po první třetině svítilo skóre „pouze“ 3:0. Druhá část se nesla ve stejném duchu, ovšem s tím rozdílem, že si naši hráči dokázali vypracovat i přes urputnou obranu více gólových příležitostí, které byly postupně využity a k vidění byly i pohledné kombinace do prázdné brány. K tomuto ovšem pomohl fakt, že naši hráči značně zrychlili hru na hokejkách (míček létal z čepele na čepel), k čemuž byl přidán viditelně zlepšený pohyb hráčů. Naši brankáři, na rozdíl od hostujících, byli téměř bez práce, na míček si šáhli velice zřídka. Třetí část nabídla největší počet vstřelených branek. V této části se dočkali vstřeleného gólu i hosté, pro které tento moment představoval úspěch. Osvojovaný recept na obranu hostujícího celku a jeho aplikace v třetí části fungovala nejlépe, což bylo také vidět na předvedeném herním projevu a výsledném skóre, které bylo 15:1 z pohledu domácího celku. Takovéto zápasy s sebou nesou podtext, na základě kterého si spousty lidí pohybujících se ve florbalové sféře pokládá otázku, proč v Moravskoslezském kraji ještě nemáme výkonnostní koše, které již v ostatních krajích jsou běžnou záležitostí. Inu, je to věc názorů, tak můžete zapřemýšlet i Vy, jaký formát se Vám zamlouvá více a proč.


1. SFK Havířov – 1. SC TEMPISH Vítkovice 4:7 (3:0, 0:4, 1:3) 

Naše borce čekal důležitý souboj o to, aby ještě zdramatizovali Moravskoslezskou soutěž starších žáků. Vlivem jarních prázdnin chybělo několik hráčů, kteří tvoří kmenové jádro týmu a naší žádosti o odložení utkání nebylo ze strany hostujícího celku vyhověno. Již ze sestavy Vítkovic bylo znát, že trenéři soupeřova týmu vůči našim klukům budí respekt, jelikož do Stonavy přijeli v nejsilnější možné sestavě, kterou momentálně disponují a některé hráče nechali sedět doma a jiné své odchovance odstavili po pár minutách ze hry. 
Začátek utkání nabídl všem přítomným na hale více než fantastický sportovní zážitek, jelikož tempo, ve kterém se začalo, bylo enormní a s trochou nadsázky možno říct, že na starší žáky až nemožné. Na začátku první části si první gólovou příležitost vypracovali hosté, která ovšem neskončila vstřeleným gólem díky výbornému zákroku brankáře Bezy a také obrany, která byla ve vlastním brankovém prostoru velice důrazná a nekompromisní. O chvíli později to byl zase hostující celek v další šanci, která ale dopadla úplně stejně, jako ta první. Od této chvíle otěže první části přebrali domácí a začali diktovat tempo hry svojí zodpovědností, která je dovedla ke kýženému ovoci. Po krásné kombinaci poskytl Ondra Pluhař kvalitní přihrávku Ondrovi Matznerovi do gólové pozice, ze které se Matzner nemýlil a poslal tak domácí do vedení.  O necelou minutu později si Ondrové vyměnili pozice a Ondra Pluhař zvyšoval na 2:0. Zcela kompaktní obrana znemožnila hostujícímu celku, jakkoliv založit nějakou akci, která by jim poskytla alespoň příhodnější pozici pro zakončení. Naši borci odebírali podél mantinelů nespočet soupeřových míčků, což byl jeden z důležitých aspektů pro první část. Na konci části zvyšoval na 3:0 Jan Chudoba, který tak podtrhl v úvodní části parádní výkon domácích a zasloužené vedení. 
    Začátek druhé části přinesl pomalejší tempo (což se dalo očekávat) a nepřinesl šanci ani jednoho celku. O pár minut později jsme nabídli soupeři více prostoru, kterého ihned hostující hráč svými dovednostmi využil a snížil tak stav utkání. Neuběhly ani dvě minuty a bohužel tentýž hráč Vítkovic vstřelil druhý gól po naši individuální chybě a rázem bylo utkání pouze o jednu branku a Vítkovice na koni. Opět neuběhlo mnoho času a skóre bylo vyrovnané. Neobsazený hráč na středu, který dostal příliš času a prostoru k zakončení, znamenal stav 3:3. Po této zhruba tříminutové pasáži si domácí trenér vyžádal oddechový čas, aby uklidnil své hráče. Pro nás bohužel, Vítkovicím vyrovnaní nejen z pohledu psychické, ale i fyzické stránky velice pomohlo a dokázali stav překlonit na svoji stranu ihned 15 vteřin po oddechovém čase. Druhá třetina za stavu 3:4 pro hosty se již dohrávala dle hráčů Vítkovic, kteří udávali obraz hry. 
    Třetí část pokračovala totožně, jako konec druhé části. Vítkovice byli lepším týmem, byli ti, kteří tvořili hru, vypracovávali si další brankové příležitosti, které byly poskytnuty našim mentálním rozpoložením a možná také fyzickými dispozicemi v závěrečné části, což zapříčinilo nejen individuální chyby z našeho pohledu a také stav 3:6. Na tento stav domácí hráči ještě zareagovali vstřelenou brankou. Konec zápasu se blížil a 41 vteřin před koncem se zrodila situace 2 na 1 (z pohledu Vítkovic), kdy na konci akce stál hostující Alter, který potvrdil tři body pro Vítkovický celek. Paradoxem utkání je, že šest branek Vítkovic vstřelili hráči, kteří nejsou odchovanci klubu…
    Utkaní nabídlo parádní podívanou, dle našeho pohledu i nejtěžší zápas pro Vítkovice v sezóně, ve kterém jsme byli rozhodně adekvátním soupeřem. Kvalitní zápas nabídl domácím hráčům a trenérům další jevy, na kterých se bude muset zapracovat. Děkujeme hráčům, trenérům a parádním rodičům, kteří byli opravdu ve Stonavské hale slyšet!
 

Zpět na výpis článků