Vzpomínky na TOP zápasy - Radek Stolárik

Vypadá to na výrazně delší období bez sportu než je zdrávo a proto se budeme snažit naše hráče do dění v klubu zapojovat alespoň formou povídání na webu. Jako první zavzpomíná na svůj dosavadní nejlepší zápas kapitán dorostenců Radek Stolárik.

Radek Stolárik

Skvělých zápasů jsem odehrál opravdu hodně, takže je složité vybrat pouze ten jeden zápas. Hrál jsem obrovské zápasy, jako třeba finále Prague games proti finskému celku, nebo finále Olympiády dětí a mládeže v Liberci, proti výběru z Prahy. 

Jako TOP z mých dosavadních odehraných utkání jsem vybral finálové utkání na turnaji výběrů starších žáků v Brně dne 12.1.2020. Tento zápas byl pro mě ten nejlepší, protože se mi individuálně opravdu dařilo a třemi góly jsem přispěl k výhře 8:5 našeho týmu nad výběrem Jihomoravského kraje. Celý turnaj jsem měl myslím si skvělou formu, která pomohla jak týmu MS kraje k prvenství v turnaji, tak mne k umístění se v All-star týmu celého turnaje. 

V nervózním začátku finálového utkání jeden ze spoluhráčů vstřelil náš první gól již ve druhé minutě. Druhý gól už patřil mně a musím se přiznat, měl jsem opravdu lehkou práci uklidit míček do prázdné branky po skvělé nahrávce spoluhráče. Do konce úvodní třetiny se podařilo soupeřům snížit na 2:1. Zajímalo by mne, co se o přestávce dělo na soupeřově střídačce, protože na nás soupeř do druhé třetiny vletěl hodně aktivně a dvěma slepenými góly otočil zápas na svou stranu. Zápas to byl jako na houpačce. O další obrat jsme se postarali my, taktéž dva rychlé góly a rázem stav 4:3. Druhý gól patřil mne. Druhá třetina ze zápasu udělala neskutečně atraktivní podívanou. Když se Jihomoravanům podařilo vyrovnat na 4:4, přitvrdilo se v soubojích ještě více. Prostřední část zápasu se spoustou šancí na obou stranách se podařilo ukončit nám brankou na 5:4. Ve třetí třetině se nám povedl úvod a už po pár chvílích byl rozdíl skóre dvougólový. Zápas začal být dost v naší režii a v tom se mi podařilo vstřelit sedmý gól téměř z nulového úhlu. Ani timeout soupeřům z jihu Moravy nepomohl a jeden ze spoluhráčů po dorážce z bezprostřední blízkosti už zvyšoval na 8:4. Do konce utkání nezbývalo už tolik času a my tušili, že soupeři už obrat nedovolíme. Ten jen snížil na 8:5. A teď přišla odměna za náš výkon, zazněla siréna, florbalky letěly do vzduchu a slavilo se.

Jestli tohle čte někdo ze soupeřů, nebo spoluhráčů, chtěl bych jim za tento zápas a taky celý turnaj poděkovat. Jestli tomuhle zápasu něco chybělo, tak snad už jen plné tribuny O2 arény. A ještě se musím přiznat s jednou věcí. Ani jednou jsem nezapochyboval o tom, že si ty zlaté placky cestou domů povezeme my. Byli jsme skvělá parta, která si sedla na hřišti i mimo něj a věřil jsem, že to spolu prostě zvládneme. Byl to skvělý zážitek a spousta zkušeností!