Posezónní rozhovor s Petrem Chudobou

V období, kdy neprobíhají žádné turnaje a není tolik o čem psát Vám přinášíme krátké povídání s místopředsedou našeho oddílu panem Petrem Chudobou, který například prozrazuje rozdělení trenérů pro jednotlivé kategorie na následující soutěžní ročník.

Dobrý den pane místopředsedo, na úvod Vás poprosím o Vaše představení.

Jmenuji se Petr Chudoba a jsem rodilý havířovák se sportovním duchem. Sportu jako takovému se věnuji od dětství ať už aktivně nebo i pasivně jako divák.  Na klubové úrovni jsem se věnoval fotbalu, hazené, basketbalu a od svých jedenácti let jsem začal hrát závodně volejbal, který hraji ještě i dnes na okresní úrovni. Během volejbalové pauzy v letech 2000-2002 jsem se věnoval i florbalu kde jsem jako hráč nižších soutěží působil v týmu Charons Havířov a získával tak své první florbalové zkušenosti.
V roce 2011 se rozhodl můj pětiletý syn hrát florbal, a protože jsem ho chtěl v tomto sportu podporovat, našel jsem si v Havířově klub (tehdy pod názvem SFK TJ Slovan Havířov) dnes 1. SFK Havířov a pravidelně ho vodil na každý trénink a doprovázel při zápasech.
Po nějakém čase a domluvě s předsedou florbalového oddílu Tomášem Ficencem jsem se stal ve Slovanu nejdříve pozorovatelem a asistentem trenéra u nejmladší kategorie přípravky a učil se od mých kolegů, jak vést tréninky, na co se zaměřit, jak přistupovat k hráčům a jak vést zápasy. Pro mne to byly v mnoha směrech nové informace, neboť jako trenér volejbalu jsem se věnoval spíše kategorii dospělých.
V současné době po umožněném absolvování řady trenérských kurzů jsem součástí týmu trenérů 1. SFK Havířov, kde se snažíme mladé sportovce od nejnižších věkových kategorií připravovat nejen pro florbal, ale hlavně rozvíjet jejich pohybové schopnosti, vycházet v kolektivu lidí a připravovat je tak dál do života.

Dnes už je to více jak sedm let dlouhá doba, co se věnujete florbalové mládeži. Předáváte jiným trenérům své zkušenosti?

Máte pravdu, uběhlo 7 let. Za tu dobu jsem měl možnost načerpat zkušenosti a získat přehled o tom, jak by měl ideální florbalista přibližně vypadat. Své poznatky a zkušenosti momentálně předávám Radimovi Varkočkovi v kategorii ml. žáků. V oddíle však trénují i mnohem zkušenější  trenéři - Filip Kubíček, Tomáš Ficenc, Standa Zajaczek, Radek Vaněk…

V roce 2015 jste s dalšími pěti trenéry a téměř všemi dětmi od přípravky po mladší žáky opustili TJ Slovan. Byl to správný krok?

Z mého hlediska to správný krok byl a věřil jsem tomu, že jdeme správnou cestou. Herní projev kluků na turnajích a v soutěžích je toho nejlepším důkazem.

Mohl byste v krátkosti zhodnotit uplynulou sezónu?

Hodnotit minulou sezónu trošku můžu, i když to není asi úplně otázka pro mne, nýbrž pro předsedu klubu, který má toto na starost u nás v oddíle. Za mne byla sezóna vydařená. Nejen proto, že se jednotlivé kategorie drží v popředí regionálních soutěží, ale proto, že jsou děti spokojené, mají chuť trénovat, hrát, zúčastňovat se námi pořádaných akcí. Zvlášť velké uznání zaslouží družstvo starších žáků, které z poloviny tvořili mladší žáci a zdárně starším soupeřům sekundovali a předváděli své umění pod vedením zkušeného trenéra Filipa Kubíčka.

Před sezónou trenérské řady 1. SFK rozšířili noví trenéři. Jak hodnotíte jejich práci a začlenění do kolektivu?

Příchod nových trenérů je jistě přínosem pro náš oddíl. Jejich působení nejde hodnotit jinak než velmi kladně, protože přinášejí zase něco nového, z čeho se můžeme poučit my ostatní.  Začlenění mezi ostatní trenéry i mezi kluky proběhlo si myslím úplně v pohodě, protože máme společný cíl. Tím je posouvat děti po sportovní stránce, učit je komunikovat v kolektivu a chovat se slušně mezi lidmi, ve společnosti, v životě.

Už víte, jaké bude rozdělení trenérů do kategorií v sezóně příští?

Podle informací, které mám, bych měl působit s Filipem Kubíčkem u starších žáků a s Tomášem Ficencem u kategorie přípravky. Elévky by měli mít na starost Tomáš Ficenc, Michal Korzec, Vašek Šimčík a mladší žáky Vojta Gvuzd, Radim Varkoček, Radek Vaněk.

Váš syn byl věkem mladší žák, ale pravidelně nastupoval za kategorii starších žáků, dělá Vám radost?

Syn mi určitě radost dělá a těší mě, že ho florbal baví, že ho nemusím do tréninků nutit. Což je vizitkou kvalitní práce trenérů a dobré party kluků. Zároveň, ale u něj vidím samozřejmě i nedostatky, ve kterých se může zlepšovat a být zase o fous lepším hráčem.